O vás bez nás.

21. listopadu 2009 v 1:45 | Electric.Doll |  Momentky

Zítra a v pondělí mají koncert Billy Talent.
Je to jejich (snad) třetí a čtvrtý koncert tady u nás, první na kterém nebudu.
Viděla jsem je společně s Chemiky a samozřejmě se účastnila i dalšího, již samostatného koncertu. A předsevzala jsem si, že na dalších jejich koncertech zde nebudu chybět.
Zvláštní pocit, uvědomit si, že jsem to nedodržela. Důvody jsou bohužel kruté, a to nedostatek financí, a lidí, kteří by mi dělali ochotný doprovod a morální podporu ve frontě u vstupu, kdy mám problém zachovat si chladnou hlavu a nezačít vraždit.

Tak nějak si uvědomuju, že mi to koncertní vzrušení chybí. Ty fronty, natěšení fanoušci, písničky, idolové z masa a kostí, ta atmosféra....
Kdyby aspoň přijeli Green Day. Sakra !

Tak, kluci, zítra to budete muset odehrát beze mě. A v pondělí taky tak.
Já vím, že vás to strašně mrzí, ale můžete mi zahrát na narozeninách :)
Bude se mi po vás stýskat, hajzlíci.

* Fallen Leaves*
Electric.Doll ♥
 

Líná prasata většinou postihne prasečí chřipka.

18. listopadu 2009 v 17:04 | Electric.Doll |  Perem na zeď
Celý můj život ovládá lenost.

Ráno se mi nechce vstávat, nechce se mi snídat, oblékat, čistit zuby, na poslední chvíli dodělávat úkoly.
Ve škole se mi nechce sedět poslouchat, psát, učit se, číst, mlčet, mluvit, přemýšlet.
Když přijdu zpátky domů, nechce se mi vařit, čekat na jídlo, sedět na učením, neučit se, pracovat i zevlovat.
Večer se mi nechce jít se sprchovat,nechce se mi k televizi, nechce se mi od ní, nechce se mi jít spát.
Celý den dělám něco co údajně nechci, ale dělám to.
A do toho mi leze ten neodbytný stereotyp, který skončí nejdřív v pátek, ale od pondělka bude pokračovat znovu.
Člověk by někdy nejradši propadl beznaději, zamotal se do peřin a usnul, i když nechce.

A co s tím ? Nikdo neví.
Dnes kupříkladu sedím a konečně píši na blog, což se mi chce a dlouho již chtělo.
Do toho přemýšlím, že bych se měla začít učit definice na matiku, jelikož za chvíli půjdu vařit.
Jíst se mi chce, vařit ne.
Odhodlala jsem se před nedávnem, že začnu chodit cvičit do posilovny. Ano, já, slyšíte dobře.
Taktéž jsem se odhodlala, že budu zdravě jíst, hodně pít (ne kolu!) a pokud možno se tedy pohybovat.
V posilovně jsem od doby, co jsem si vzala toto předsevzetí do hlavy, ještě nebyla.
Je mi líto peněz, času, mého ubohého těla a mého ubohého sebevědomí :D (Už tak závidím kamarádce, že je schopná se k tomu dokopat a že už nějakých výsledků dosáhla).
Zdravě jsem jedla asi 10 dní, než jsem (s prominutím) sežrala 2 smažené sýry, kopičku amerických brambor a k tomu několik čokoládových příšerně sladkých bonbónů s nugátovou náplní, které bych, kdybych neměla poslední zbytky soudnosti sežrala na posezení už ve chvíli, co jsem je dostala.
Asi je jasné, že veškerou tuhle nádheru jsem zapila kolou.

Zřejmě se předsevzetí opravdu nevyplatí.
Budu tlustá, ale šťastná :D Uff

P. S. Vlivem úpornosti, s kterou se novináři zabývají prasečí chřipkou a neustále servírují počty nových obětí a lidí nově nakažených se toho začínám docela bát. Zatím mi rypáček ještě nenarostl, ale obavy již vztahuji na celou svou rodinu a také na sebe :) V rámci ochrany své (zřejmě také ubohoučké) imunity jsem si zakoupila Actimel. A to protože 70% imunitního systému je v břiše :D Což se v případě chřipky jistě vyplatí :)

P. P. S Začínám mít pocit, že jsem těmi médii a předsevzetími ovlivněna až moc. Jdu si dát kolu. A smažák.

Snad nežijete stejně nezdravě jako já...a pokud ano, jsme dva, a nejspíš nás bude i víc :D

vaše,
nenažraná, ustrašená, líná kreatura bez jakých koliv cílů,
Electric. Doll ♥

Šťastný nový...školní...rok.

1. září 2009 v 20:46 | Electric.Doll |  Perem na zeď

S potěšením mohu oznámit, že jsme se ne v úplně hojném a "úplném" počtu minulého roku všichni sešli...ehm. Můžu říct, že už teď mě otravuje pocit, že v té lavici, i když s mojí kamarádkou, ale přesto, budu sedět dalších deset nudných, šedivých měsíců.

Rovněž s potěšením mohu konstatovat, že se spolužáci do puntíku změnili a zároveň zůstali do puntíku stejní. Jako by mezi námi neleželi dva měsíce, ale dva roky, jako by to nebyly dva měsíce, ale dva týdny...chápete ?
Někdy mluvím v šílených kruzích, po kterých když se dáte, tak snad dávají smysl, ale teď tomu tak není. Mám pocit nějaké rozmrzelosti či čeho, oživují se mi zaniklé vzpomínky a tak. Všechno to už je dávno, já jsem teď jinde a ONI taky. Mrzí mě to, ale mezi námi se vytvořila propast, propast která nejde přeskočit, přes kterou nejde položit žebřík, aby se dalo přejít na druhou stranu.

Stalo se to, že jsem svým dobrým kamarádkám, tehdy vlastně výborným kamarádkám jednu dobu prostě přestala rozumět a přestala chápat jejich chování...a protože jsem byla jiná a neměla chuť se měnit...kvůli čemu ?...odcizily jsme se. Dnes jsme na úrovni spolužáků, kteří se pozdraví, popovídají a tím to končí. Všechno musí jednou skončit.....a tohle možná nemuselo, kdybych potlačila kus svého já. Nemohla bych se však pak podívat do tváře sama sobě. Všechno musí jednou skončit a něco nového začít, ale přesto mě to prostě mrzí. Chtěla bych mít občas možnost vyzkoušet jak by život vypadal, kdybych se rozhodla jinak, ale možná...by to časem stejně přišlo...Možná. Nebo by život můj nabral úplně jiný směr a tenhle blog by třeba vůbec neexistoval...anebo ano, ale byl by plný jiných věcí, pocitů a vzpomínek. A něco vám řeknu, mě se takhle můj život líbí. Mám lidi, krom své rodiny, kteří jsou se mnou, zůstali a snad i zůstanou...ti nejcennější.

No a jinak...šťastný nový a školní rok....
Promiňte, roztrpčenost bylo třeba někde vybít....
Polemizující, filozofující a vzpomínající,
Electric.Doll ♥
...jak jinak...

P.S. - Obrázek ilustrační, avšak přidaný s pocitem že to asi tak nějak...nevím, vystihuje ?
P.P.S - Oplývám ještě neodolatelnou touhou změnit design...i když jsem s tímhle spokojená, mám pocit,že je třeba menší změna...kdyby se vám na to chtělo reagovat, tak dole jsou takové ty komentáře :)
 


A přece jen existuje.

20. července 2009 v 13:59 | Electric.Doll |  Perem na zeď
Tak jsem byla na dovolené, s rodiči, teď už týden sedím doma, chodím po doktorech jak nějakej hypochondr a říkám si,že napíšu. Nic naplat, prázdniny jsou v mém životě na můzy a nějaké to přemýšlení moc moc hluché období, i když to ve škole není o moc lepší :)

Zjišťuju, že jsem se neozvala sakra dlouho,ani před koncem školy,ale to mi vy jistě omluvíte :)
Na vysvědčení jsem hodila bobek a jela jsem na dovolenou už v sobotu brzy ráno a jelikož jsem neměla chuť psát komukoliv plnou moc...jelikož vysvědčení je čistě mé soukromí,že a taky se jaksi nemám čím chlubit, leží jim tam dodnes....

Takže bez vysvědčení, bez ocenění a bez peněz za známky :D jsem se vydala směr Itálie,abych se spálila v 30 a více stupňových vedrech a následně do Německa abych vybledla a aklimatizovala se :D Celou tu dobu jsem byla naštvaná na nějakou sopku kdesi na Aljašce nebo co, která prý vybuchla tak mocně, že bude ovlivňovat počasí po celé Zemi 2 roky....nejspíš si ze mě někdo udělal legraci,ale já tomu věřím...svině sopka :D

A tak po tom, co jsem závistivě koukala v Německu na plakát festivalu Rock am See a zjistila,že tam krucinál! jsou Hives, nakoupila si spoustu oblečení, a přejedla se jak to prase....jsem se vrátila domů :D

I když vás třeba moc nezajímá,co dělám nebo co jsem dělala,tohle je mé doupě, takže víte co :D
Mám radost z toho, že jsem se naučila jezdit na svých nových dvouřadových bruslích, na té čistě inline trase, kde jsem se je snažila přesvědčit k pohybu z nich byli unešení snad všichni projíždějící...děti i dospělí....a i když jsem si chvílema přišla jak exot, bylo zábavné poslouchat, jak jsou ty brusle hustý a parádní a že se taky moc líbí :D To,že jsem několikrát spadla na zadek, narazila si kostrč a zamotala si hubu do kopřiv netřeba zmiňovat :)
Ke všem těmto mým momentálním aktivitám třeba připočítat, že jsem si vyběhala způsobilost, čili se chystám v srpnu dělat řidičák na motorku...a pokud se mý dva odpůrci umoudří a já udělám závěrečky, možná si budu moci sednout i na motorku :D a jezdit jak drak po matičce Zemi :D
Jen jak říkala má doktorka nepříliš optimisticky : "Hlavně,aby u silnice nebyl brzy nový křížek."
Toť morbidní zakončení mé výpovědi, nečekejte ode mě už nic intelektuálního.... :)
Ostatně, jako vždycky...

P.S. Ještě třeba zmíniti, že nejspíše ve středu se chystám naplnit další prázdninovou cestu, na chatu, daleko od civilizace, tam kde lišky dávají dobrou noc :P
Tak dobrou

Electric.Doll,
velká motorkářka, toho času bez řidičáku :D

Kam dál

Je vám k něčemu to,že jste tu byli ?