Březen 2008

Idylkaa...

27. března 2008 v 21:45 | Electric.Doll |  Perem na zeď
Uuu,je mi vážně "skvěle". Cejtím se jak kdyby mi zevnitř do hlavy někdo bušil. Tupá,prázdná,vycuclá do posledního nápadu,do poslední myšlenky...
Štve mě,že nemám plán na víkend,štve mě,že nevím jestli budu moct uskutečnit to,co si dlouho přeju,štvou mě zamilovaný nálady mojí kámošky...protože je toho trochu moc.
Na vymýšlení dárků pro zamilovanej pár nejsem,mám pár starostí s tou svou "zamilovaností",zvlášť,když se k ní tak zvláštně staví mé nejbližší okolí. Uff,nejradši bych vypadla někam hodně daleko,aby tam nebyl nikdo,nebo alespoň nikdo známej...Každej po mě něco chce,a já mám pocit,že nedokážu zvednout prdel ze židle a jít to udělat. Jen líně sedím a nechám si čas protéct mezi prsty. Jasně,třeba včera a dneska jsem zas po delší době hrábla do strun a snažila se vyloudit svoje obvyklý pazvuky,ale skončilo to opět tím,že jsem se vrhla do krabice oblíbenejch sušenek...
...jo,a sežrala jsem je všechny :)) Ooo,bože,mimochodem,bych někdy svou vlastní mámu políbila pěstí...chápu,že asi každá má svoje mouchy :D ...ale mě už to vážně...no,štve. Najednou se začne starat a člověk má pocit,že se v tu chvíli nemůže bez jejího svolení ani vyčůrat,řekněme. Uf,těžký úděl puberťáka. Jsem unavená,mám hlad a nemám nejmenší chuť něco řešit. Ani tenhle článek. Musim se vypsat,protože mi to zatraceně pomáhá.
...taky se poperu s designem,je okoukanej a nechci aby mě přestalo bavit se vypisovat,protože mám někdy pocit,že puknu :D Ocenila bych kafe,ale není otrok,který by ho uvařil. Možná by stačila i sklenička vody :D Uáá,jsem mrtvá,ta postel mě dráždí,chci jen usnout a na nic nemyslet. Oni se všichni zejtra probudí normální. Nebo jen možná...ale mojí mamce to například pomáhá :)) Mě jistě taky,jsem po ránu tupější než obvykle a to je co říct :D
Ještě pá detailů na závěr...nesnáším ty pipinky posedlé "dokumentováním" sebe sama...ani vlastně sama nevím,co mě na nich tak ....,ale je to tak :D Možná mi to přišlo blbý jen v tu chvíli,protože to dělám taky...ale myslim si,že podstatně elegantnějš :D :D
P.S. - Kolik hlav se,sakra,vejde do jednoho záběru ?
Narušená,unavená,naštvaná a bez nápadu...
prostě,vaše Electric.

Jen tak...

22. března 2008 v 23:51 | Electric.Doll |  Tužkou do hlíny
Zdravím všechny osamělý duše bloudící internetem. Díky blogu,že se mu můžu svěřit.
Je mi tak nějak mizerně,i přesto,že mám být momentálně šťastná. Kolem mě ubíhají drahocenné hodiny a minuty a ztrácejí se v nedohlednu a já mám pocit,že je nechávám proplout jen tak,aniž bych se pokusila je zachytit. Chvíle smíchu,dobře. Tak třeba nebyl předstíraný.
Och,sakra,já je přece nechci ztratit,ale nerozumím jim. Jsou jinde a mají někoho jiného a já nemám sílu se mezi ně rvát. Nestarají se o to,kde jsem a co jsem,vidí jen příležitost či využití ? Zážitky jsou dávno pryč a co ? Bude jí to říkat a bude se smát ? Řikám si tak ať ? Možná,ale necítím to tak. Příliš,pořád příliš mi záleží na názorech jiných. Lidí,který by mě vůbec nemuseli zajímat. Tak řekni mi,prosím,že dělám dobře,když se to učím. Odpoutat se od nich a žít podle sebe. Podrž mě za ruku a řekni,že má smysl čvachtat se dál ve sračkách na samém okraji společnosti. Že má smysl anonymita,izolace,tichá chvíle,ve které se mihne cíp mého oblečení a víc nic. Řekni,že mi život neprotéká mezi prsty,řekni,že to co dělám,je správné.
Třeba ti budu věřit a třeba ne. Nepokoušej se mi dát ten vtíravý pocit,že všichni se mají líp než já. Není to tak. Třeba tu pro mě někdo bude...třeba už je.
Miluju tě.
Je vám k něčemu to,že jste tu byli ?