I´m...

13. dubna 2008 v 21:22 | Electric.Doll |  Tužkou do hlíny
Tak jsi tady. Moje vylejvárna. Můj hrob.
je mi mizerně,přímo hrozně. všechno to staré je zpátky. zas tu sedím jako tehdy,poslouchám stejnou písničku (Play dead) a brečím. já si myslela,že už to nedokážu. myslela jsem si,že jsem silná a už nikdy kvůli klukovi neuroním ani slzu. asi jsem to hodně podcenila. dokážu ještě něco cítit,i když se to tak někdy nezdá. nejsem kus ledu,jak jsem si myslela.
za všechno můžu já. kdybych nebyla zbabělá,něco si udělám. mám pocit,že můj život teď postrádá smysl. za čím se ženu ? už nemám toho,kdo mi dával sílu. jsem sama. jako tehdy. někdo si nepřál,aby to vyšlo,já sama jsem tomu pomohla do hrobu taky. svou nezkrotnou blbostí. jsem zbabělá,sobecká,náladová mrcha. nezasloužím si nic,nic na tomhle světě.
krásně jsem si posrala ten svuj život. do háje odešli lidi,co me drželi. asi díky mě. já si jen nedokážu uvědomit,co jsem udělala. jsem....nebo spíš nejsem nic.
prokažte mi někdo tu laskavost a prožeňte mi kulku hlavou. jsem to já,ten starej člověk,prolezlej skrz naskrz pesimismem a nechutí. ta,co vysedává v rohu se sluchátky v uších. zas je tu. se mnou. a pak že...
ne,tohle je výbrek a naprosto nepodstatnej.
jsem taková...která nenachází slova hnusu,která by jí popsala.
jsem svrab.
já ho miluju. víc než koho jinýho. a proč...proč to sakra neumim dokázat ? odešel mi člověk,co mi ještě zbyl. tak teď jsem sama. jen já..a...
zab mě. kdybych nebyla tak zbabělá,udělám to sama. tak hrozně ráda bych se sjela.
ta,co si nezaslouží uznání,ta co není lidskou bytostí...
Electric.Doll
"I hear you breathe so far from here
I feel your touch so close and real " ♥
budeš tu se mnou ?
mám už opravdu jen tebe.
zase...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 marilyn marilyn | Web | 13. dubna 2008 v 23:25 | Reagovat

ale nooo taaak..voni za to ty kluci vážně nestojej..jsou to takový podivný lidi, který si neuvědomujou, jak moc se kvůli nim člověk trápí. já jsem takhle byla asi čtyři roky nešťastně zamilovaná do jednoho kluka..nikdy jsem s nim nechodila..on zřejmě věděl, že ho mám ráda, ale chudák s tim prostě nemoh nic dělat, protože on mě ne. tak se se mnou radši přestal bavit úplně.  mám pocit, že už se nikdy nedokážu zamilovat. mám pocit, že už nikdy nemůžu bejt víc sama než teď. a to jsem přitom byla sama vždycky. ale co člověk nadělá...

2 Electric Electric | 27. dubna 2008 v 0:28 | Reagovat

Pravda že oni jsou opravdu nějakými podivnými elementy,kterým nemůže normální člověk,tedy žena,nikdy porozumět :)) Hm,rozumím ti,nešťastných zamilovaností je bohužel ze všech nejvíc...já se naštěstí už jakžtakž naučila,nevkládat do toho "vztahu" příliš nadějí...ale pořád se něco málo najde...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Je vám k něčemu to,že jste tu byli ?