Květen 2008

Souvislé a nesouvislé výpovědi...

26. května 2008 v 16:15 | Electric.Doll |  Perem na zeď
Je to tu umrtvené na bodu mrazu. Stejně jsem věděla,že to s tím svým blogováním daleko nedotáhnu :)) Ale konečně,z praxe jsem víceméně zvyklá být sama,ale taky mě sakra těší,když si ten výplod někdo přečte...nechtějte,abych se snížila k tomu,že jsem budu dávat klikací ankety s otázkami typu,jestli solíte zmrzlinu :D Nějak to není to,o čem jsem chtěla psát,ale já bych vlastně někdy ráda věděla,jestli vůbec předem tuším o čem budu psát :)) Odpověď je ne. Mrzí vás,že tyhle kecy jsou naprosto spontánní ? :D Je na nich vidět nízká jazyková a literární úroveň :D
Ve zkratce...mám se fajn...jako teď koneckonců pořád,až je to podezřelé :D Do školy se chodím vyspat,popřípadě přečíst pár stránek v knížce...abych nezapomněla,při včerejší návštěvě druhého dne slavností se mi podařilo ulovit ve Sparu Sweeneyho Todda...myslim knížku,samozřejmě :)) Když už jsem se tak rozpovídala o těch slavnostech,jo,dalo se...Potkala jsem ovíněné,ovodkované,popřípadě opivené spolužáky a spolužačky,lidi,co jsem už nikdy nechtěla potkat,a pak určitě i ty,co jsem neviděla :D Temná cestička vydlážděná čůrajícími pány x)) a dva,tři srky piva :D Pak také lehké zamávání obsahu žaludku díky Break Dancu,zaučování na horský dráze a silná averze vůči davům lidí :D A asi tak pět minut (možná přeháním) ze dvou koncertů...tam to jaksi nemá takovou atmosféru,jako když jde určitá sorta lidí na koncert skupiny,kterou z nich opravdu všichni chtějí vidět. Jak tak bilancuji,zjišťuji,že jsem si nekoupila žádnou cetku,ani šátek nebo jiný věcný dárek,ale zato jsem se rozmazlila rohlíky v párku :D Zachutnaly mi jako nikdy...po tak dlouhé době :)
Takže shrnutí : víc jak na slavnostech jsem byla s miláčkem někde PRYČ...někde,kam nechodili ty ohromné masy lidí...seděli jsme na zídce,srkali plechovkovou kolu a kafe a mě bylo dobře. Konečně jsem měla ten pocit,že NĚCO dělám,i když jsem vlastně nic nedělala :)) je mi s ním opravdu dobře...tak,že to nedokážu ani popsat...nemusím nic říkat,nemusím se přetvařovat,nemusím se přemáhat,můžu si zanadávat...můžu být svá. Konečně úplně.
Zjišťuju,že musím zaskočit do ZUŠky a to nutně,že nemám dárek pro dědu a že po půl hodině od skromného oběda mám zase hlad. Potřebuju natáhnout fotky do počítače,upravit je,hodit na rajče a tak....MOŽNÁ se podívat na matiku (spíš ne :D)...ani na jedno z toho se mi nechce...mě je u toho počítače tak dobře :D
Další dilema plyne z toho,že nevím,co koupit miláčkovi k narozkám...bude třeba,abych s Jáňou navštívila onen obchod a roztočila zbytek svých úspor(což jsou mimochodem peníze,které jsem nevrátila mamče...o ou :D) Nehledě na to,že mám pocit,že trpím silným nedostatkem nositelného oblečení,mohla bych zatočit s pupínky na držce pomocí té spousty téměř nenačatých přípravků na akné,mohla bych si oholit nohy :D a začít nosit něco jako sukni,když jakože pomalu začíná to léto :D Radši,abych se nezmínila,co nedávno pronesla moje mamka na mojí adresu,respektive na adresu mého zevnějšku...vyplývá z toho,že ona by za dceru radši elegantní,křehkou děvu,svým způsobem tak trochu bárbí :D O tom,co skutečně MÁ doma netřeba se rozepisovat :D
Jo,zapomněla jsem říct,že jsem byla 17.5 (aspoň tušim matně) :D na Zombie Walku...viděli jste mě ? :D Nebyla jsem vyhlášená nejkrásnější zombicí,takže o mě nejspíš nevíte,ale já jsem vás viděla všechny :D Ještě teď si léčím své ochablé údy (nohy tím myslím,prosím) a smazavám z xichtu zbytky zásypu :)) Kdo jde příští rok ? :D Chci jít za Sweeneyho Todda,tak bacha na mě :D...i když....takovejch asi bude víc :D
P.S : Asi nejdelší článek v historii tohodle blogu ne ? :D A to jsem nevěděla co psát :D Klaňte se,Electric,protože ona UMÍ uplést z hovna bič :D
P.P.S : Fotka samozřejmě krutě ilustrační :D A je moje,kdyby něco,proto je tak...ehm,ujetá ? :D
Unavená,vypsaná,nedopsaná,opuštěná,unuděná a nepracující,
Electric.Doll ♥ ....s láskou,samozřejmě :D

Design ?

25. května 2008 v 12:58 | Electric.Doll |  Blog
Přiznám se,neumím to,plavu v tom a po nějaké době mě to stejně přestane bavit. Řeč je samozřejmě o dyzajnu :D Něco jako vložit obrázek jako záhlaví nebo změnit velikost nebo barvu písma či šířku stránky už naštěstí ovládám,ale na ty vychytávky,kterými se pyšní některé blogy opravdu nemám hlavu :D
Jestli moje výplody dosahují takové úrovně jako dyzajny... :D
Každopádně,docela se mi to líbí,je to sice furt stejné (co nejvíc černé :)),ale je to moje a je to přirozené a nenásilné,ne ? :)) Původně jsem měla písmo žluté,ale nakonec zvítězila všude bílá,bělejší :D
No tak toť vše,komentovat to samozřejmě můžete,když budete chtít :))
Electric.Doll

Běžné strasti všedního života.

21. května 2008 v 20:15 | Electric.Doll |  Perem na zeď
Ooo,název článku je táák depresivní a táák emotivní
Konečně jsem zpět,abych něco vyplodila a dokázala,že žiju...až na pár maličkostí jsem šťastná a o jedné z těch maličkostí bych chtěla napsat. Ale do jiného článku,rubriky,úplně jinam pokud možno,podle mě se to sem jaksi nehodí.
Tak tedy,mám se dobře,až na to,že jsem opět neudělala do školy práci,kterou jsem asi měla udělat,ale rozhodla se to zítra ukecat. Už je pozdě,já se na to teď prostě vys*ru a end. Nějak mě přestává bavit(zvlášť když jsou matury) dodržovat alespoň zdání toho,že něco do tý školy dělám. Ne. Prostě ne,nezájem. Není co. I když co by BYLO,ale není chuť.
Jo,máme každej den kratší vyučko,co bych se nechlubila...jo,jsem s miláčkem skoro každý den(věřil by někdo někdy,že dokážu říct miláček ? :D)...a je mi fajn. Moc fajn. Jen tak,s ním. Nic jinýho nepotřebuju,kromě své empétrojky a trochu toho jídla a pití :D
Taky jsem Vám chtěla poskytnout malý důkaz...o tom,že jedu na svůj vytoužený koncert :D
Je můj,jen můj a nikomu ho nedám :)) Těšíííím se hrozně moc,asi už to taky nevydržím...teda těším se NÉ tak moc jako na HIM,protože HIM jsou HIM (překvapivě),ale i tak těším se DOST. Božee :D
Ujetá,vyjetá a přejetá
Electric.Doll

Uniklubi

3. května 2008 v 23:38 | Electric.Doll |  Musique
Nebudu se tu sáhodlouze rozepisovat. Nikoho to koneckonců zas tak nezajímá,a jestli ano,ví kde hledat a taky najde :)) Uniklubi jsem začala poslouchat přes jedno video s Lauriho fotkama,které bylo pověšené na youtube. Písnička,co u něj hrála se mi hrozně líbila,až jsem konečně pod videem objevila komentář s jménem té nádherné písničky - Huomenna. Je to strašně dlouho,ale já jí pořád miluju,pořád ve mě vzbuzuje ty stejný pocity...loňské léto...vzpomínky,strasti,radosti...Je úžasná. Nedokážu popsat,co přesně mě na ní tak hrozně fascinuje... Vám možná nic říkat nebude,ale já dala teď pro vás...možná spíš pro sebe (jak tak koukám na návštěvnost) dohromady tři (vůbec nechápu,jak jsem to nakonec dokázala vybrat...jen tři :)) moje nejoblíbenější písničky od Uniklubi...tady jsou :
Huomenna aaa hned vedle ... Rakkautta ja pikkilankaa
Kaikki Mitä Mä Annoin
Jinak,skupina je z Finska x))....tudíž,zpívá finsky(třikrát hurá těm,kteří poznali,že tohle opravdu není angličtina x))...jejími členy jsou Jussi(zpěv),Janne(kytara),Teemu(basovka),Pasi(kytara) a Antti(bicí).

Blah,blah...

3. května 2008 v 22:06 | Electric.Doll |  Tužkou do hlíny
Joo,kdybych přesně věděla jak popsat moje momentální rozpoložení tak ho popíšu. Ale nemám slov,která by dokázala moje pocity přesně popsat. A taky nechci brečet...tady...jako "virtuálně" brečet chápete...možná i doopravdy,ale držme se v rovině virtuální. Výbreků je tu dost,optimistických článků zas tak moc ne,protože je nějak nedokážu psát,když se mám skvěle. Píšu sem nejvíc,když se mám mizerně,chodím se sem vybrečet...a jestli to někdo tady někdy čte,asi ho to taky přestává bavit. Takže tedy,držím se abych se nesouvisle nerozpovídala o svých pocitech. Ooo,malá nepodstatná informace...mám rýmu,což ještě víc umocňuje mou náladu. Znáte to,rýma horší jak rakovina,od rána chodím jak nebožtík po baráku a loučím se se životem...
Zas mám problém s tím kdo jsem a jak se chovám. (všimli jste si,že před chvílí řikala,že nebude rozmazávat svoje pocity ?) Proč se nemůžu pro změnu jednou někomu zavděčit,proč do mě každý ryje,ať udělám tohle,tamhleto...změním se takhle...tohle dělám blbě,tohle bych neměla,tohle jsem posrala.... Nevím,jestli jsem trpělivá (nikdy jsem nad tím nějak neuvažovala),ale mám pocit,že pomyslná číše mý trpělivosti pomalu ale jistě přetejká. Dejte mi někdo pocit,že jsem něco udělala dobře. Úplnou blbost například,ale něco. Jinak ztratím chuť se o cokoliv snažit. Já nemám sílu ani vůli. Nejsem nezlomná ani neovlivnitelná. Jsem prostě obyčejná holka,co by občas potřebovala slyšet : "jo,snažíš se a jdeš správnym směrem,snaž se dál..." Ukažte mi někdo cestu,veďte mě tam,kde mě chcete mít. Já vám věřím,tak za váma půjdu.
A nebo se zase stanu tou nedůvěřivou,nemilující a nemilovanou troskou,která si myslí,že se proti níc spikl svět ? Nechci taková být. Můžete namítnout že možná už jsem. Ale...kdo z vás mě doopravdy zná ?
Pro jistotu...
Miluju tuhle písničku,tolik mi toho připomíná. Vždycky,když jí slyším,běhá mi mráz po zádech. Není příliš složitá (teda neskutečně,když ji zkouším já zahrát :)),ale je prostě...jednoduše nádherná. Ooo,nečtěte si ty kecy. Radši fakt poslouchejte...
Vaše,její a svoje,
Electric.Doll
Je vám k něčemu to,že jste tu byli ?