Běžné strasti všedního života.

21. května 2008 v 20:15 | Electric.Doll |  Perem na zeď
Ooo,název článku je táák depresivní a táák emotivní
Konečně jsem zpět,abych něco vyplodila a dokázala,že žiju...až na pár maličkostí jsem šťastná a o jedné z těch maličkostí bych chtěla napsat. Ale do jiného článku,rubriky,úplně jinam pokud možno,podle mě se to sem jaksi nehodí.
Tak tedy,mám se dobře,až na to,že jsem opět neudělala do školy práci,kterou jsem asi měla udělat,ale rozhodla se to zítra ukecat. Už je pozdě,já se na to teď prostě vys*ru a end. Nějak mě přestává bavit(zvlášť když jsou matury) dodržovat alespoň zdání toho,že něco do tý školy dělám. Ne. Prostě ne,nezájem. Není co. I když co by BYLO,ale není chuť.
Jo,máme každej den kratší vyučko,co bych se nechlubila...jo,jsem s miláčkem skoro každý den(věřil by někdo někdy,že dokážu říct miláček ? :D)...a je mi fajn. Moc fajn. Jen tak,s ním. Nic jinýho nepotřebuju,kromě své empétrojky a trochu toho jídla a pití :D
Taky jsem Vám chtěla poskytnout malý důkaz...o tom,že jedu na svůj vytoužený koncert :D
Je můj,jen můj a nikomu ho nedám :)) Těšíííím se hrozně moc,asi už to taky nevydržím...teda těším se NÉ tak moc jako na HIM,protože HIM jsou HIM (překvapivě),ale i tak těším se DOST. Božee :D
Ujetá,vyjetá a přejetá
Electric.Doll
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Je vám k něčemu to,že jste tu byli ?