Listopad 2009

O vás bez nás.

21. listopadu 2009 v 1:45 | Electric.Doll |  Momentky

Zítra a v pondělí mají koncert Billy Talent.
Je to jejich (snad) třetí a čtvrtý koncert tady u nás, první na kterém nebudu.
Viděla jsem je společně s Chemiky a samozřejmě se účastnila i dalšího, již samostatného koncertu. A předsevzala jsem si, že na dalších jejich koncertech zde nebudu chybět.
Zvláštní pocit, uvědomit si, že jsem to nedodržela. Důvody jsou bohužel kruté, a to nedostatek financí, a lidí, kteří by mi dělali ochotný doprovod a morální podporu ve frontě u vstupu, kdy mám problém zachovat si chladnou hlavu a nezačít vraždit.

Tak nějak si uvědomuju, že mi to koncertní vzrušení chybí. Ty fronty, natěšení fanoušci, písničky, idolové z masa a kostí, ta atmosféra....
Kdyby aspoň přijeli Green Day. Sakra !

Tak, kluci, zítra to budete muset odehrát beze mě. A v pondělí taky tak.
Já vím, že vás to strašně mrzí, ale můžete mi zahrát na narozeninách :)
Bude se mi po vás stýskat, hajzlíci.

* Fallen Leaves*
Electric.Doll ♥

Líná prasata většinou postihne prasečí chřipka.

18. listopadu 2009 v 17:04 | Electric.Doll |  Perem na zeď
Celý můj život ovládá lenost.

Ráno se mi nechce vstávat, nechce se mi snídat, oblékat, čistit zuby, na poslední chvíli dodělávat úkoly.
Ve škole se mi nechce sedět poslouchat, psát, učit se, číst, mlčet, mluvit, přemýšlet.
Když přijdu zpátky domů, nechce se mi vařit, čekat na jídlo, sedět na učením, neučit se, pracovat i zevlovat.
Večer se mi nechce jít se sprchovat,nechce se mi k televizi, nechce se mi od ní, nechce se mi jít spát.
Celý den dělám něco co údajně nechci, ale dělám to.
A do toho mi leze ten neodbytný stereotyp, který skončí nejdřív v pátek, ale od pondělka bude pokračovat znovu.
Člověk by někdy nejradši propadl beznaději, zamotal se do peřin a usnul, i když nechce.

A co s tím ? Nikdo neví.
Dnes kupříkladu sedím a konečně píši na blog, což se mi chce a dlouho již chtělo.
Do toho přemýšlím, že bych se měla začít učit definice na matiku, jelikož za chvíli půjdu vařit.
Jíst se mi chce, vařit ne.
Odhodlala jsem se před nedávnem, že začnu chodit cvičit do posilovny. Ano, já, slyšíte dobře.
Taktéž jsem se odhodlala, že budu zdravě jíst, hodně pít (ne kolu!) a pokud možno se tedy pohybovat.
V posilovně jsem od doby, co jsem si vzala toto předsevzetí do hlavy, ještě nebyla.
Je mi líto peněz, času, mého ubohého těla a mého ubohého sebevědomí :D (Už tak závidím kamarádce, že je schopná se k tomu dokopat a že už nějakých výsledků dosáhla).
Zdravě jsem jedla asi 10 dní, než jsem (s prominutím) sežrala 2 smažené sýry, kopičku amerických brambor a k tomu několik čokoládových příšerně sladkých bonbónů s nugátovou náplní, které bych, kdybych neměla poslední zbytky soudnosti sežrala na posezení už ve chvíli, co jsem je dostala.
Asi je jasné, že veškerou tuhle nádheru jsem zapila kolou.

Zřejmě se předsevzetí opravdu nevyplatí.
Budu tlustá, ale šťastná :D Uff

P. S. Vlivem úpornosti, s kterou se novináři zabývají prasečí chřipkou a neustále servírují počty nových obětí a lidí nově nakažených se toho začínám docela bát. Zatím mi rypáček ještě nenarostl, ale obavy již vztahuji na celou svou rodinu a také na sebe :) V rámci ochrany své (zřejmě také ubohoučké) imunity jsem si zakoupila Actimel. A to protože 70% imunitního systému je v břiše :D Což se v případě chřipky jistě vyplatí :)

P. P. S Začínám mít pocit, že jsem těmi médii a předsevzetími ovlivněna až moc. Jdu si dát kolu. A smažák.

Snad nežijete stejně nezdravě jako já...a pokud ano, jsme dva, a nejspíš nás bude i víc :D

vaše,
nenažraná, ustrašená, líná kreatura bez jakých koliv cílů,
Electric. Doll ♥
Je vám k něčemu to,že jste tu byli ?